Velšský hoský pony (sekce A)
Původ a historie:
Velšský horský pony je v Plemenné knize Společnosti velšského ponyho a koba, založené v roce 1902, v sekci A. Dokud nevznikla plemenná kniha, byl typ velšského horského ponyho proměnlivý, a to podle rozsahu přikřížených plemen.
O první zušlechťující vliv orientální krví se postarali dovozem koní Římané. S obrovským časovým odstupem, a to až v 18. a 19. století pak byli k zušlechťování využiti arabští koně, plnokrevníci a hackneyové starého „cestovního“ typu.
Vlivy:
Arabský plnokrevník- dal kvalitu, laskavou povahu a tělesné zdraví i konstituci
Berberský kůň- přenesl oheň, houževnatost, vytrvalost a zřetelnou vnitřní energii
Anglický plnokrevník- znamenitý svou rychlostí a odvahou, zlepšil povahu a akci
Po roce 1902 se zušlechtěný a odlišně vyhlížející horský pony, výsledek pečlivého výběru uvnitř plemene, odvozuje od nového významného plemeníka, legendárního Dyoll Starlighta, který měl po své matce, klisně Moonlight, arabskou krev.
Velšský horský pony představuje základ, z něhož vznikli velšský pony (sekce B) a dvě oddělení kobů (sekce C a D).
Popis a charakteristika:
Velšský horský pony je považován za nejhezčí z plemen poníků. Půvabná hlava jasně svědčí o orientálním vlivu. Oči jsou velké a smělé, malé uši hrotité. Dosahuje kohoutkové výšky do 122 cm. Tělo je zřetelně kompaktní, s velikou hloubkou hrudníku. Štíhlé, elegantní nohy mají krátké holeně a ploché, dobře formované klouby. . Kosti jsou husté a jejich síla odpovídá rámci koně. Škála barev velšských plemen je široká. Jsou povoleny všechny barvy kromě strakáčů. U velšského horského ponyho je nejtypičtější zbarvení bělouš, ale hojné je i isabela, ryzák a barevný bělouš všech typů.
Stejně jako hezký vzhled je pro něj typická tvrdost a zděděné zdraví, získané vlivem dávného života v prostředí velšské vrchoviny.
Využití:
Je to skvělý jezdecký pony, ale vyniká i v zápřeži.
Zdroj: literatura - Obrazová encyklopedie koní
- Koně
fotky - www.slawik.com
